Read the Bible

¹ Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.² Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.³ Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?⁴ Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.⁵ Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.⁶ Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.⁷ Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.⁸ Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.

⁹ Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,¹⁰ Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.¹¹ Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.¹² Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.¹³ Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.¹⁴ Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.¹⁵ Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.